Osoby povinné k dani, obrat, registrace plátce, registrace identifikované osoby

Osobou povinnou k dani je i osoba, která nemá živnostenský list ani není zapsána v obchodním rejstříku. Z pohledu zákona o DPH není podstatné, zda je daná činnost vykonávána legálně či ne. Osobou povinnou k dani je tedy například i osoba, která nemá oprávnění k podnikání, a přesto prodává zboží za účelem získávání pravidelného příjmu.

Osobou povinnou k dani je i osoba, která za účelem získávání pravidelného příjmu využívá majetek, který nemá vložen do podnikání. Jedná se například o soustavný pronájem nemovité věci, který daná osoba zdaňuje dle § 9 ZDP.

Osoba povinná k dani ve sledovaném období:

• uskutečnila dodání zboží s místem plnění v tuzemsku za 300 000 Kč

• poskytla služby s místem plnění v tuzemsku za 95 000 Kč

• poskytla stavební práce na nemovitých věcech na Slovensku za 110 000 Kč

• přijala zálohu ve výši 400 000 Kč na stavební práce, které se uskuteční na nemovité věci v tuzemsku po ukončení sledovaného období

• obdržela úrok z jednorázově poskytnuté půjčky ve výši 25 000 Kč

• obdržela dotaci na nákup investičního majetku ve výši 750 000 Kč

• poskytla pojišťovací služby za 12 000 Kč, tyto služby dělá soustavně

• obdržela úplatu ve výši 80 000 Kč za dodávku zboží, které bylo dodáno před započetím sledovaného období

Ve sledovaném období do obratu v tuzemsku vstoupí částky 300 000 Kč a 95 000 Kč za dodávky zboží a poskytnuté služby, bez ohledu na to, zda byla daná plnění v tomto období uhrazena či nikoli. Do obratu v tuzemsku osoba povinná k dani rovněž zahrne částku 12 000 Kč. Jde sice o plnění osvobozené od daně dle § 55 ZDPH, ale nejedná se o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. Obrat v tuzemsku tedy bude činit 407 000 Kč.

Do obratu v tuzemsku se naopak nezahrnou poskytnuté služby s místem plnění mimo tuzemsko. Jedná se o stavební práce na nemovitých věcech na Slovensku, kde místem plnění u těchto služeb je místo, kde se dané nemovité věci nacházejí. Do obratu v tuzemsku se nezahrnou ani zálohy na plnění, která se uskuteční až v následujících obdobích, a ani platby za plnění, která nastala dříve. Rovněž jednorázový úrok z půjčky, vzhledem k tomu, že se jedná o doplňkovou činnost uskutečněnou příležitostně, do obratu v tuzemsku nevstoupí. Do obratu v tuzemsku se nezahrne ani přijatá dotace na nákup investičního majetku.

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku překročila hranici obratu v tuzemsku v částce 2 mil. Kč k 15. 4. 2025. Tato osoba se plátcem stane k 1. 1. 2026. Pokud ale ve včas podané přihlášce správci daně sdělí, že se chce stát plátcem již k 16. 4. 2025, správce daně ji zaregistruje již k tomuto dni. Pokud správci daně nesdělí, že se chce stát plátcem již k 16. 4. 2025, správce daně osobu povinnou k dani vyrozumí o výsledku prověření přihlášky, rozhodnutí o registraci však vydá až v prosinci 2025. Je tomu tak z důvodu, že pokud by daná osoba povinná k dani překročila v kalendářním roce 2025 hranici obratu 2 536 500 Kč např. dne 9. 9. 2025, stane se plátcem již k 10. 9. 2025.

Plátce podnikající v oboru maloobchodního prodeje zemře dne 2. února daného roku. Dne 8. srpna daného roku nabude právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Manželka pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém. Zemřelý plátce přestává být plátcem až dnem předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele (tj. dnem předcházejícím dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví), tj. nastává právní fikce "prodloužení života"). Do rozhodnutí soudu o dědictví podává přiznání vlastním jménem na účet pozůstalosti osoba spravující pozůstalost. Manželka zemřelého se plátcem stává až ode dne přechodu daňové povinnosti zůstavitele, tj. od 8. srpna daného roku. Do 10 pracovních dnů je pak povinna podat přihlášku k registraci a k 8. srpnu se stává plátcem. V posledním zdaňovacím období registrace zemřelého plátce není povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace obchodním majetkem a u kterého zemřelý dříve uplatnil nárok na odpočet daně v případě, že dědic pokračuje v uskutečňování ekonomických činností (§ 79b ZDPH).

Osoba povinná k dani, která není plátcem, zemědělec, jehož obrat v tuzemsku činí v daném kalendářním roce 400 000 Kč, se rozhodne dobrovolně zaregistrovat k dani, jelikož nakupuje převážně od plátců daně a rovněž jeho odběrateli jsou zejména plátci daně. Po podání žádosti o registraci danou osobu správce daně zaregistruje, plátcem se stane ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o registraci. Nelze požádat o registraci se zpětným datem účinnosti.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, pojišťovací agent, požádá o registraci k dani. Pokud pojišťovací agent vykonává pouze pojišťovací služby osvobozené od daně a ani nehodlá uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, není oprávněn se registrovat, i kdyby jeho obrat v tuzemsku v daném kalendářním roce dosahoval 3 mil. Kč. Pokud však v budoucnu hodlá uskutečňovat například prodej zboží v tuzemsku, je oprávněn se zaregistrovat k dani.

Osoba (neplátce – tuzemský či netuzemský) provozující webové stránky – e-shop na svých stránkách nabízí zboží různých prodejců ze třetích zemí. Provozovatel elektronického rozhraní (osoba provozující e-shop) v některých případech přebírá povinnost odvést daň za skutečné prodejce zboží. Např. pokud je prodáno zboží zahraničního prodejce (jde o zboží nacházející se na území EU) přes e-shop provozovatele elektronického rozhraní do tuzemska soukromé osobě, má provozovatel elektronického rozhraní v tuzemsku povinnost odvést DPH. Pokud daň neodvede přes tzv. One Stop Shop (zvláštní režim jednoho správního místa), zaregistruje se v tuzemsku a odvede daň.

 NahoruRegistrace identifikované osoby

Osoba povinná k dani, která se dosud neregistrovala k dani jako plátce, jelikož nedosáhla obratu pro povinnou registraci, pořídí v rámci své ekonomické činnosti nový dopravní prostředek z jiného členského státu (např. osobní automobil, který má najeto méně než 6 000 km). Ode dne pořízení tohoto automobilu se stává identifikovanou osobou a daň bude přiznána již z takto pořízeného automobilu.

Výše uvedený postup se uplatní, i pokud osoba povinná k dani pořídí z jiného členského státu zboží podléhající spotřební dani. Např. osoba, která není plátcem, provozovatel bufetu, pořídí z Polska od osoby registrované k dani cigarety či alkohol. Bez ohledu na výši hodnoty pořízeného zboží se dnem prvního pořízení tohoto zboží stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, zabývající se prodejem speciálních zdravotnických přístrojů, si nechá poradit od švýcarského právníka na obchodní cestě ve Švýcarsku (popř. je právní služba poskytnuta prostřednictvím elektronické pošty). Osoba povinná k dani – příjemce služby se stává ode dne přijetí služby identifikovanou osobou. Pokud by byla v souvislosti s touto službou poskytnuta záloha, registrace proběhne již ke dni poskytnutí zálohy.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, opravář obuvi, nakoupí na Slovensku materiál určený pro opravu obuvi v hodnotě 800 EUR. Tento materiál pro něj přepraví slovenský přepravce, osoba povinná k dani na Slovensku. Ode dne přijetí přepravní služby, případně ode dne poskytnutí zálohy, se příjemce služby stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, majitel restaurace, si nechá polskou osobou povinnou k dani opravit fasádu restaurace. Ode dne přijetí stavebních prací, případně ode dne poskytnutí zálohy, se stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, majitel stavební firmy, potřebuje své zaměstnance přepravit na vzdálenou stavbu nacházející se v České republice. Využije služeb německého přepravce. Ode dne přijetí přepravní služby (případně poskytnutí zálohy) se příjemce stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, účetní, si od rakouské osoby povinné k dani koupí počítačové vybavení včetně jeho instalace v kanceláři, která se nachází v tuzemsku. Ode dne dodání zboží s instalací (případně ode dne poskytnutí zálohy) se účetní stává identifikovanou osobou. Pokud by rakouský dodavatel byl registrován k DPH v tuzemsku, registrační povinnost by příjemci plnění nevznikla.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, přepravce, přepraví zboží pro osobu povinnou k dani na Slovensku. Ode dne poskytnutí služby, případně přijetí zálohy, se stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, právník, poradí osobě povinné k dani v Německu, která řeší spor s tuzemským odběratelem. Ode dne poskytnutí právní služby, případně přijetí zálohy, se právník stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, opraví pro polskou osobu povinnou k dani zemědělský stroj. Nezáleží na tom, zda bude stroj k opravě převezen do tuzemska nebo zda jej daná osoba odjede opravit přímo do Polska. V obou případech se poskytovatel služby opravy stává ode dne poskytnutí služby (nebo přijetí zálohy) identifikovanou osobou.

Pozn.: Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou.

Plátce registrovaný k 1. 2. 2020 se rozhodne z důvodu dosahování nízkého obratu (700 000 Kč) ukončit registraci k dani z přidané hodnoty. Plátce však v kalendářním roce předcházejícím roku, kdy chce zrušit registraci, pořídil strojní vybavení od osoby registrované k dani v jiném členském státě za více než 326 000 Kč. Z těchto důvodů mu bude ukončena registrace plátce, avšak dnem následujícím po dni ukončení registrace plátce se stane identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, neplátce, která umožňuje soukromým osobám z jiných členských států stahovat ze své webové stránky software za úplatu, dále na svém e-shopu prodává zboží soukromým osobám do celé EU, a hodnota takto poskytovaných služeb a prodaného zboží soukromým osobám z jiných členských států přesáhne 10 000 EUR, se rozhodne od 1. 9. daného roku zaregistrovat k zvláštnímu režimu jednoho správního místa. Aby mohla registraci k zvláštnímu režimu jednoho správního místa provést, musí se nejdříve zaregistrovat jako identifikovaná osoba (pokud se nerozhodne pro dobrovolnou registraci jako plátce).

Prodejci dodávající zboží ze třetích zemí do EU soukromým osobám, kteří nemají v EU sídlo ani provozovnu, aby mohli odvádět daň prostřednictvím dovozního režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, nemohou takto učinit sami, ale pouze prostřednictvím zprostředkovatele usazeného na území EU. Takovýto zprostředkovatel, který je v tuzemsku usazen a není plátcem, aby se mohl k zvláštnímu režimu jednoho správního místa registrovat, musí mít…